Fanfiction povídka: „Volba“-Epilog první části
Tak a mám tu pro vás epilog první části mé povídky Volba
. Doufám že se vám první dějství povídky líbilo a pokud tedy bude zájem, začnu zveřejňovat i dějství druhé, ale předem varuji, že zatímco tuhle část jsem se snažila napsat co nejreálněji vzhledem k seriálu (že by se tam něco podobného klidně mohlo odehrát), tak ta druhá je už čistě moje fantazie (a v seriálu by jsme se něčeho podobného asi nedočkal. No, ale teď ten epilog a první kapitolku druhé části tedy v neděli. Díky za přečtení a komentujte!!!
Epilog
Elena zamyšleně ležela na posteli ve Stefanově bývalé ložnici a popravdě řečeno, docela se nudila. V pokoji byla tma a dusno a jí neskutečně rozčilovalo, že tu musí být zavřená. A sama! Zrovna když měla tolik energie, jako už dlouho ne. No, spíš jako ještě nikdy ne… Jenže ven nemohla! Přesto, že bylo teprve jaro, slunce pálilo jako zjednané a to pro ní znamenalo nepřekonatelnou překážku. Kdyby se byť jen na moment ocitla v záři jeho paprsků, shořela by na popel. A rozhodně to nebyla nadsázka, protože když si před chvíli omylem nedala pozor s otřela se o jeden z několika pruhů světla, pronikajících dovnitř skrz těžké, starožitné závěsy, bolelo to jako čert! Ošklivě si popálila ruku a přesto, že tak mohla v praxi vyzkoušet svůj nově nabytý dar regenerace, moc jí to nenadchlo! Otráveně mrkla na velké starožitné hodiny na zdi a smutně si povzdechla. Bylo už skoro poledne! A Damon byl pořád ještě pryč! A teď byla pryč i Caroline, které přišla před několika desítkami minut nějaká tajemná esemeska a ona hned se sebrala a normálně odtud odešla! No jo, jí bylo hej. Prsten s Lapisem dávno měla a mohla si tak chodit kam chtěla a kdy chtěla! A to klidně i ve dne! To nebylo fér! Elena vztekle uhodila pěstí do nočního stolku, ale vzápětí se zastyděla. Vyvádí jako malá! Měla by se vážně snažit ty zjitřené emoce ovládat! A navíc ten starožitný kus nábytku poškodila! Smutně hleděla na odštípnutý kus dřeva, který ani po sto letech nemohl tvrdostí konkurovat její ruce a znovu si povzdechla. Pořád se cítila tak nějak nesvá. Caroline jí (ihned potom, co se smířila s jejím brzkým odjezdem) sice dost věcí (hlavně praktických) už vysvětlila, ale ona se i tak cítila být naprostým nováčkem. Nováčkem ve vlastním životě… Nádhera!






























